Investiční palladium
Název tohoto kovu, který je podobně jako platina drahým a vzácným kovem, je odvozen od jména planetky Pallas objevené v roce 1802 (druhá objevená planetka vůbec a současně jde svými rozměry o druhý největší objekt obíhající mezi drahami Marsu a Jupiteru, tedy v oblasti hlavního pásu planetek). Palladium poprvé objevil a izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston. A v roce 1804 jej pojmenoval podle již zmíněné planetky. Wollaston objevil palladium rozpuštěním platiny ve směsi kyseliny dusičné a kyseliny chlorovodíkové. Palladium patří do tzv. tirády platinových kovů, podobně jako rhodium a ruthenium. Jedná se o ušlechtilý, drahý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. Na planetě se vyskytuje zejména ryzí, většinou ve směsi s jinými drahými kovy.
Palladium stejně jako platina, má uplatnění hlavně v automobilovém průmyslu – autokatalyzátory, elektrody, dále se využívá v lékařských přístrojích, v menší míře na výrobu šperků (jako součást slitin, především tzv. bílého zlata), rovněž je rozšířené ve stomatologii, při výrobě lékařských zařízení a dentálních slitin na bázi palladia a stříbra. V současné době je rovněž investičním kovem, vedle zlata a stříbra.
Hodnota palladia
Palladium společně s platinou patří mezí vzácné kovy, vzácnější než zlato a stříbro. Celková roční produkce tohoto kovu činí cca 200 tun tedy přibližně 6 500 000 uncí. Zlata se ročně celkově vytěží kolem 3 000 tun tedy přibližně 100 000 000 uncí. Největším světovým těžařem tohoto kovu je Rusko, celková roční produkce představuje cca 45 % světové dodávky, následuje Jihoafrická republika kolem 40 % a zbytek pak připadá na USA a Kanadu. Těžba palladia probíhá většinou společně s těžbou dalších kovů, jako je např. měď, nikl apod., je tedy druhořadým kovem při těžbě, jako např. stříbro.
